Jídlo je mnohem více než substance obsahující kalorie, vitamíny a další živiny.

Geografie jídla

Prostorové, environmentální, ekonomické, sociální i kulturní aspekty produkce a spotřeby potravin se stále hojněji stávají předmětem odborného zájmu. Jídlo se opakovaně objevuje jako centrální téma výzkumu mnoha vědeckých disciplín. Není se čemu divit, jídlo je zcela zásadní pro existenci člověka, pro jeho přežití. Do spojitosti s jídlem přicházíme dennodenně, všichni a bez výjimky. Snaha o porozumění odlišným aspektům jídla je tedy zcela relevantním požadavkem na aktuální a aplikovanou vědeckou činnost.  Jídlo je navíc bytostně „geografické“.

V rámci socioekonomické geografie se tak zhruba na počátku nového milénia začala etablovat geografie jídla (food geography), komplexně studující jídlo jako geografický i společenský fenomén. Dle Dictionary of Human Geography je pozice geografů a geografie na samotném vrcholu pomyslné pyramidy oborů studujících jídlo. Je tomu tak proto, že geografie je svým přístupem skutečně komplexní a interdisciplinární. Geografové jídla dokáží ve své práci překonat rozdíly a bariéry mezi doposud dichotomickými kategoriemi jako je např. příroda vs. kultura, výroba vs. spotřeba, město vs. venkov, lokální vs. globální. Jídlo lze studovat také na všech měřítkových úrovních od globální až po mikroúroveň těla každého konkrétního spotřebitele a konzumenta. Geografové využívají jídlo také k demonstrování dalších geografických témat – nerovnoměrný rozvoj, geopolitika, komoditní řetězce, mezinárodní obchod, globalizace apod. V neposlední řadě geografie jídla znovu po mnoha dekádách spíše dualistického chápání propojuje témata fyzické a sociální geografie.

Vedle „tradičních“ geografických kategorií (klimatické podmínky, typická produkce a její objem, zemědělsko-potravinářské systémy) hodnotí např. vztahy mezi primérem a terciérem v ekonomicko-sociální sféře (zaměstnanost, velké vs. malé obchody, role spotřebitelů, rozvoj venkova, kvalita života malých farmářů, alternativní potravinové sítě). Studuje vliv potravinářské výroby na životní prostředí (tovární emise, formy přepravy potravin od výrobce ke spotřebiteli, různé způsoby produkce i konzumace potravin). Zabývá se jídlem jako kořenem sociálních rozdílů (potravinové pouště, nerovnost mezi rozvojovými a rozvinutými zeměmi, potravinová bezpečnost, suverenita), hodnotí je jako „stavební kámen“ veřejného zdraví a kvality života (fast food vs. bio potraviny, epidemie diabetu, nutriční extrémy). Pro potravinové geografy je jídlo zajímavé i jako kulturní objekt (vliv na společenský úzus a etiketu, sepětí s náboženskými tradicemi, folklórem, jazykem, každodenní praktiky, komunitní fungování, formování identit). Problematika jídla tvoří také důležitou složku celoživotního vzdělávání (plýtvání jídlem, zdravý životní styl) a své místo má i ve školní výuce. „Jídlo“ výuku aktualizuje, oživuje a tvoří i vhodný mezipředmětový svorník. Vzhledem ke svému interdisciplinárnímu charakteru propojuje v edukačním procesu několik vzdělávacích oblastí a průřezových témat a přispívá k naplnění klíčových kompetencí.

© 2017 - 2021 Foodiehub.cz | Tvorba webu: OnlineSoft